Tři lidé, kteří založili společnost nejhodnotnější dnešní
doby.
Steve Jobs , Steve Wozniak a Ronald Gerald Wayne. První dva
zmiňované znají všichni fanoušci Applu. Avšak třetí zmiňované jméno nemusí být
známo všem.
Pojďme se podívat jak založení Applu změnilo zakladatelům
jejich a životy.
Ronald Gerald Wayne
Ronald Gerald Wayne je často označován jako třetí zakladatel
Apple Computer (společně se Stevem Jobsem a Stevem Wozniakem). Nakreslil první
logo Apple a napsal manuál k Apple I, napsal také smlouvu o partnerství. Wayne pracoval s Jobsem v Atari před založením Apple
Computer v roce 1976. Získal 10 % akcií Apple, ale za 800 dolarů je prodal
společníkům, protože nechtěl být zodpovědný za dluhy Jobse a Wozniaka.Koncem stejného roku, Mike Markkula pomohl vypracoval
business plán a převedl společnost na korporaci. V prvním roce prodeje Apple
činily 174 000 dolarů. V roce 1977 prodeje vzrostly na 2,7 mil. dolarů. v roce
1978 to bylo už 7,8 mil dolarů.
Podle serveru CNET, v roce 1997 Wayne ještě pracoval jako
inženýr ve firmě, která pracuje pro ministerstvo obrany v Salinas (v
Kalifornii)
Steve Wozniak
Celým jménem Stephen Garry Wozniak je americký počítačový
inženýr, který zakládal Apple Computer Inc. (Dnes Apple Inc.) se Stevem Jobsem
a Ronaldem Waynem. Jeho vynálezy a stroje výrazně přispěly k vývoji osobních
počítačů na začátku počítačové revoluce 70tých letech. Wozniak navrhl počítače
Apple I a Apple II. Apple II získal obrovskou popularitu a stal se nejlépe prodávaným
osobním počítačem 70tých let a začátkem 80tých.
Wozniak měl několik přezdívek, včetně "The Woz",
"Wonderful Wizard of Woz" a "iWoz" (s odkazem na
všudypřítomné jméno pro produkty Apple). "Woz" (zkratka pro Wheels of
Zeus) byla také společnost, kterou Wozniak založil. Byl také známý jako
"druhý Steve" Apple Computer. Jak již jeho jméno napovídá, měl polské
předky.
Původ Apple
Začátkem 70tých let, někde se uvádí 1970, někde 1971, se
stali Steve Jobs a Wozniak přátelé během letní brigády, kdy Woz pracoval na
mainframe počítačích. Podle Wozovy autobiografie, iWoz, Jobs měl nápad, že by
začal prodávat počítač jako plně sestavenou PC desku. Wozniak byl zprvu
skeptický, ale později jej Jobs přesvědčil, že i když nebudou úspěšní, mohou
minimálně říci svým dětem, že měli vlastní společnost. Společně prodali svůj
majetek (Woz prodal svoji vědeckou kalkulačku HP, Jobs prodal svou dodávku
Volkswagen) a získali 1300 dolarů. Za toto sestavili první prototyp v Jobsově
ložnici a později (když už nezbývalo místo) v garáži Jobsových rodičů. Wozův
byt v San Jose byl zaplněn monitory, elektronickými zařízeními. Woz vyráběl
některé počítačové hry, podobné SuperPong. Woz měl s sebou často nějaké nové
elektronické zařízení a bavil s ním lidi na večírcích. Kolem roku 1975 Wozniak odešel z Berkeley (kam se později
vrátil pro titul bakaláře) a přišel s počítačem, který jej udělal slavným.
Nicméně pracoval spíše proto, aby udělal dojem na členy Homebrew Computer Clubu
v Palo Alto - lokální skupině elektronických nadšenců.
1. dubna 1976 Jobs a Wozniak zakládají Apple Computer.
Wozniak odchází z práce u HP a stává se vice prezidentem. Dostává na starosti
výzkum a vývoj v Apple. Jeho první produkt Apple I, byl podobný počítači Altair
8800, prvním komerčně dostupný osobním počítačem, kromě toho, že neměl místo
pro interní rozšiřující sloty. S těmito kartami mohl být Altair připojen k
počítačovému terminálu a mohl být naprogramován v BASICu. Apple I byl počítačem
čistě pro hobbysty. K ceně 666,66 dolarů se později vyjádřil, že neměl ponětí o
tom, že číslo může označovat znamení satana (alespoň pro některé): "Přišel
jsem s tím, protože má rád opakující se čísla." Jobs a Wozniak prodali
prvních 100 kusů Paulovi Terrelovi, který právě začínal provozovat nový
počítačový obchod - Byte Shop. Terrel kupoval pouze základní desku Apple I,
musel dodávat klávesnici, monitor, transformátor a dokonce i krabici.Wozniak se tak mohl zaměřit na opravu nedostatků Apple I a
přidávat nové vlastnosti. Jeho nový design začal získávat svou nejvýraznější
charakteristiku: jednoduchost a použitelnost. Wozniak představil grafiku s
vysokým rozlišením u Apple II. Jeho počítač mohl zobrazit obrázky, místo pouze
písmen. "Dal jsem tam jen vyšší rozlišení. Byly to jen dva čipy, netušil
jsem, že to lidi budou používat." Okolo roku 1978 přišel s levným
ovladačem disketové mechaniky. On a Randy Wigginton napsal jednoduchý diskový
operační systém a souborový systém. Shepardson Microsystems byl najat, aby
postavil jednoduché rozhraní pro příkazovou řádku pro diskový operační systém.Kromě návrhů hardware, Wozniak napsal většinu software
původně poskytovaného s Apple. Napsal programovací interpretr jazyk, sadu
virtuální 16-bit procesorových instrukcí označovanou jako SWEET 16 a hru
Breakout (což byl také důvod proč přidal počítači zvuk), kód nutný pro ovládání
disketové mechaniky a další.
V roce 1980 se stal Apple akciovou společností a z Jobse a
Wozniaka se staly multimilionáři. Jobs odmítl dát některým zaměstnancům Apple
akcie, takže se Wozniak rozhodl podělit se o své zakladatelské akcie se zbytkem
týmu tím, že je věnoval zdarma nebo za velmi nízkou cenu. To bylo označováno
jako "The Woz Plan".
Letecká nehoda
V únoru 1981 Steve Wozniak havaroval ve svém letadle při
vzletu ze Santa Cruz. Podle závěru vyšetřování leteckého úřadu, Wozniak neměl
pilotní průkaz a dostatek zkušeností s letadlem. Důvodem havárie pak bylo
předčasné opuštění země, následkem pak bylo zřícení z 12 stop. Díky této nehodě
měl částečnou amnézii - neměl vzpomínky na nehodu a chvíli si nepamatoval, že
vůbec nějakou nehodu měl.
Nepamatoval si dobu v nemocnici ani některé věci, které
dělal po propuštění. Dělal vše jako vždy (kromě létání), ale nemohl si
vzpomenout co se stalo. Mohl vejít do pokoje a zapomenout proč tam je a
nepamatoval si jaký je den. Například chodil do práce v sobotu nebo zůstal ve
středu doma, protože se domníval, že je víkend. Postupně si dával jednotlivé
kousky skládačky dohromady, podle toho, co mu řekli lidé. Zeptal se své
přítelkyně Candice Clark (pracovala jako účetní u Apple) jestli neměl nějakou
nehodu. Když mu to řekla, jeho krátkodobá paměť se obnovila. Wozniak také
tvrdí, že počítačové hry Apple II mu pomohly obnovit jeho "ztracenou"
paměť. Wozniak a Clark se tentýž rok zasnoubili.
Konec práce u Apple
Wozniak se po nehodě nevrátil hned k Apple. Místo toho se
oženil s Candice a vrátil se do univerzity v Berkeley pod jménem "Rocky
Raccon Clarrk" (Rocky bylo jméno jeho psa a Clark bylo jméno ženy za
svobodna). Nakonec získal bakalářský titul v roce 1986. V květnu 1982 a 1983
Wozniak sponzoroval US Festival, který oslavoval vývoj technologií. Končily
jako technologická výstava a rockový festival kombinující hudbu, počítače,
televizi a lidi.
V roce 1983 se rozhodl vrátit do vývoje produktů Apple, ale
nechtěl nic víc než být inženýrem a motivačním faktorem pro zaměstnance Apple.
Wozniak odešel z Apple 6. února 1987, 12 let po založení společnosti. Stále
však zůstává zaměstnancem (a dostává šeky) a je akcionářem
Právě Wozniakovi je přisuzována věta: "Nikdy nevěřte
počítači, který nemůžete vyhodit oknem."
Steve Jobs
Celým jménem Steven Paul Jobs se narodil 24. února 1955 v
San Franciscu. Byl adoptován Paulem a Clarou Jobsovými z Mountain View (Santa
Clara) v Kalifornii, kteří jej pojmenovali Steven Paul. Paul a Clara později
adoptovali dceru, která dostala jméno Patty. Jobsovy biologičtí rodiče Joanne
Carole Schieble a Abdulfattah Jandali - studentka ze Sýrie, která se později
stala profesorkou politických věd - poději se vdala a porodila Jobsovu sestru -
Monu Simpson.
Jobs navštěvoval Juniorskou střední školu a střední školu
Homestead v Cupertinu, Kalifornii a další lekce po škole v Hewlett-Packard v
Palo Altu. Byl zde také zaměstnán, spolupracoval jako brigádník se Stevem
Wozniakem. V roce 1972 Jobs dostudoval střední školu a začal navštěvovat Reed
College v Portlandu (Oregon). Ačkoliv studium ukončil po jednom semestru,
navštěvoval přednášky v Reedu, mimo jiné také kaligrafii. "Pokud bych se
nezastavil na tento kurz, Mac by neměl nikdy více písem a proporcionálně
oddělovaná písma", řekl.
V létě 1974 se Jobs vrací do Kalifornii a začíná navštěvovat
Homebrew Computer Club se Stevem Wozniakem. Bere práci jako technik na Atari,
výrobce populárních video her s primárním cílem ušetřit peníze na spirituální
výlet do Indie.
Jobs cestuje po Indii s přítelem s Reed College (a později
prvním zaměstnancem Apple) Danielem Kottkem v hledání spirituálního osvícení.
Vrátil se jako budhista s oholenou hlavou a s tradičními indickým oblečením.
Během této doby experimentoval s LSD. Na tuto dobu vzpomíná jako na "jednu
ze dvou nebo tří nejdůležitější věcí, které udělal ve svém životě."
Prohlásil, že lidé kteří jsou kolem něj, kteří nemají jeho alternativní kořeny
nikdy zcela nepochopí jeho myšlení.
Vrátil se ke své práci v Atari a dostal za úkol vytvořit
elektrický obvod pro hru Breakout. Podle zakladatele Atari, Nolana Bushnella,
Atari nabízelo 100 dolarů za každý čip, který se nebude muset umístit do
stroje. Jobs měl velmi malý zájem nebo znalosti o návrzích elektrických obvodů
a dohodl se s Wozniakem, že si rozdělí prémii mezi sebou, pokud Woz
minimalizuje počet čipů. Steve Jobs nabídl Wozovi půlku ze své odměny za návrh
obvodu (375 dolarů). Nezmínil se mu o odměně 100 dolarů za každý ušetřený čip.
Po té, co Steve Wozniak 4 dny nespal, upravil původní Jobsův návrh tak, že zde
bylo o 50 čipů méně. Jobs mu bonus zatajil a zaplatil mu jen 375 dolarů.
(Částky se liší, podle toho kdo příběh vypráví, já se však kloním spíše k této
verzi).
Atari bylo tímto návrhem velmi překvapeno. Jednak proto, že
se podařilo snížit počet čipů na tak malé množství, ale také tím, že zmenšil
množství TTL (tranzistorově-tranzistorová logika) čipů na 42. Návrh se tak stal
velmi obtížným pro výrobu - byl příliš kompaktní a komplikovaný aby jej Atari
mohla svými výrobními linkami vyrobit. Wozniak tvrdil, že Atari neporozumělo
jeho návrhu a spekuloval, že "se možná nějaký inženýr pokoušel vytvořit
nějakou modifikaci." Atari nakonec navrhlo svou vlastní verzi pro výrobu,
která obsahovala okolo 100 TTL čipů. Wozniak zjistil, že hra byla stejná jako
jeho původní výtvor a nenašel žádný rozdíl.
Začátky Apple Computer
V roce 1976 Steve Jobs, Stephen Wozniak s podporou
multimilionáře A.C "Mika" Markkuly založili Apple. Steve Jobs byli s
Wozniakem přátelé od roku 1971. Bill Fernandez tehdy představil 21ti letého
Wozniaka 16ti letému Jobsovi. Steve Jobs přesvědčil Wozniaka, aby začal
navrhovat počítačový systém a začal jej prodávat. Apple se postupně rozšiřoval
a začal hledat vhodného ředitele. V roce 1983 Steve Jobs přesvědčil Johna
Sculleyho, aby odešel od Pepsi-Coly stal se ředitelem. Poslední tečkou prý bylo
"Chceš strávit celý zbytek svého života prodávání sladké vody dětem, nebo
chceš šanci změnit svět? (Do you want to spend the rest of your life selling
sugared water to children, or do you want a change to change the world?".
To se nakonec povedlo s reklamou 1984. Z Macintoshe se stal první malý komerčně
úspěšný počítač s grafickým uživatelským rozhraním. Vývoj Maca začal Jefem
Raskinem a později převzat Stevem Jobsem.
Ačkoliv byl Steve Jobs přesvědčivým a charismatickým
ředitelem Apple, někteří zaměstnanci jej popisovali jako nestálého, náladového
manažera. Snižování prodejů v celé oblasti IT od konce roku 1984 narušilo
pracovní vztahy Jobse a Sculleyho a koncem roku 1985 - následováno interním
bojem o moc a oznámení o odstávkách - Sculley uvolnil Jobse z jeho funkce šéfa
divize Macintoshe.
NeXT Computer
Po odchodu od Apple, Jobs zakládá společnost NeXT Computer.
Stejně jako Apple Lisa, byla stanice NeXT technologicky velmi pokročilá,
nicméně neměla komerční úspěch zejména kvůli ceně. Nicméně ti co si ji mohli
dovolit, získali k této platformě velmi silný vztah díky jejím technickým
přednostem, kterým kraluje objektově orientovaný softwarový vývojový systém.
Jobs prosazoval NeXT produkty mezi vědci a akademiky kvůli inovativní,
experimentální nové technologii kterou zahrnoval (Mach kernel, digitální
signální procesorový čip a Ethernet).
NeXTcube byl Jobsem popisován jako "mezilidský"
počítač o kterém věřil že je dalším krokem za osobním počítačem. Což znamená,
že počítače mohli dovolit lidem komunikovat a jednoduše spolupracovat, řeší
spoustu problémů které "osobní" počítač řešit nemůže. V době, kdy se
e-maily posílaly jiným lidem jako obyčejný text, Steve Jobs představoval
NeXTovský emailový systém NeXTMail, který byl příkladem této
"mezilidské" filozofie. NeXTMail byl první, který podporoval
univerzálně zobrazitelnou, na klepnutí reagující vloženou grafiku a audio
uvnitř e-mailů.
Jobs řídil NeXT až s obsesivním perfekcionismem, což je
vidět na magnesiové počítačové skříni NeXTcube. To vytvořilo závažné tlaky na
hardwarovou divizi NeXTu a po té co v roce 1993 prodal pouze 50 000 strojů,
NeXT se transformoval na zcela softwarovou společnost a vypustil NeXTSTEP pro
Intel procesory.
Pixar a Disney
V roce 1986 Jobs kupuje The Graphics Group (později
přejmenované na Pixar) od Lucasfilmu za cenu 10 mil. dolarů, 5 miliónů bylo
dáno společnosti jako kapitál.
Nová společnost, která původně sídlila v San Rafaelu v
Kalifornii, se přestěhovala do Emeryvillu a měla být původně vývojářská firma
pro hardware high-end grafiky. Po roce ztrát prodejem počítače Pixar Image
Computer se spojila s Disneyem na produkci počítačově animovaného filmu, který
Disney bude spolufinancovat a distribuovat.
Prvním filmem, který z tohoto partnerství vznikl byl Toy
Story (Příběh hraček), který přinesl slávu a kladné přijetí kritiky v roce
1995. Během následujících deseti let, pod vedením šéfa kreativců Johna
Lassetera společnost vyprodukovala další hity A Bug's Life (1998), Toy Story
2(1999), Monsters, Inc (2001), Finding Nemu (2003), The Incredibles (2004),
Cars (2006), Ratatouille (2007), WALL-E (2008) a Up (2009). Finding Nemo, The
Incredibles, Ratatouille a Wall-E získaly každý ocenění akademi za nejlepší
animovaný film, která se začal udělovat v roce 2001.
V letech 2003 a 2004 vypršela smlouva Pixaru a Disneye. Jobs
a šéf Disney Michael Eisner se pokoušeli vyjednat nové partnerství, ale
neuspěli. Začátkem roku 2004 Jobs oznámil, že Pixar bude hledat nového partnera
pro distribuci svých filmů, až vyprší smlouva s Disneyem.
V říjnu 2005, Bob Iger nahradil Eisnera u Disneyho a Iger
rychle opravil vztahy s Jobsem a Pixarem. 24. ledna 2006 Jobs a Iger oznamují,
že Disney souhlasil s koupí Pixaru vykoupením všech akcií v ceně 7,4 miliardy.
Když byla smlouva dohodnuta, Jobs se stal největším soukromým akcionářem
společnosti Walt Disney s podílem 7% akcií. Jobsův podíl v Disney značně
překračuje podíl Eisnera, který měl 1,7% a člena rodiny Disneyových, Roye E.
Disneye, který má okolo 1% akcií společnosti. Právě jeho kritika Eisnera a
vztahy s Pixarem uspíšili Eisnerův odchod. Jobs se stal členem správní rady po
dokončení akvizice. Jobs také dohlížel kombinované obchody Disneye a Pixaru ve
speciálním šestičlenném výboru
Návrat k Apple
V roce 1996 Apple oznamuje, že kupuje společnost NeXT za
cenu 429 mil. dolarů. Smlouva byla finalizována v roce 1996 a přinesla Jobse
zpět do společnosti, kterou založil. Rychle se stalo dočasným CEO po té, co
správní rada ztratila důvěru v Gila Amelia. V březnu 1998, kvůli koncentraci na
návrat Apple k zisku, Jobs okamžitě zrušil mnoho projektů jako Newton, Cyberdog
a OpenDoc. V nadcházejících měsících se mnoho zaměstnanců bálo jezdit s Jobsem
ve výtahu z obavy, že "by nemuseli mít práci, než se otevřou dveře. Ve
skutečnosti byly tyto případy velmi vzácné, nicméně několik takto vyhozených
stačilo k tomu, aby vystrašily celou společnost".
S koupí společnosti NeXT, získalo mnoho technologií své
místo v produktech Apple, nejmarkantněji to byl NeXTSTEP, který se postupně
vyvinul do Mac OS X. Pod dohledem Jobse společnost zvyšovala prodej s uvedením
iMaců a dalších nových produktů. Od té doby úžasný vzhled produktů a silná
značka pracovala pro Apple. V roce 2000 na Macworld Expu, Jobs officiálně
upouští od titulu "dočasný" a stává se trvalým CEO. Během své doby
dočasného vedení požíval titul iCEO.
Zdravotní problémy
V roce 2005 byla Jobsovi diagnostikována rakovina slinivky
břišní. Byla to však její vzácná forma, která byla chirurgicky léčitelná, jak
řekl ve svém slavném Stanfordském projevu. Jobs nicméně po 9 měsíců chirurgický
zákrok odkládal a s rakovinou se snažil bojovat pomocí postupů alternativní
medicíny. Poté, co se jeho zdravotní stav zhoršil, svého rozhodnutí litoval,
uvedl jeho životopisec Walter Isaacson.
27. srpna 2008 společnost Bloomberg omylem publikovala
zprávu o Jobsově smrti. Ačkoli chybu rychle napravila, zpráva se rozběhla do
světa a posílila spekulace o jeho chatrném zdraví. Jobs si v této situaci
vypůjčil citát Marka Twaina a na akci Applu publiku oznámil: „Zprávy o mé smrti
nesmírně přehánějí.“
V lednu 2009 pozastavil ze zdravotních důvodů výkon funkce
ředitele společnosti. V dubnu téhož roku podstoupil transplantaci jater.
Pankreatický nádor nicméně metastazoval. Bezprostřední
příčinou smrti byla zástava dechu, kterou způsobilo právě rozšíření rakoviny ze
slinivky na další orgány.
Jobs své nemoci podlehl 5. října 2011.
Zdroj:
1 komentářů:
je zde strašně moc zavádějících informací
Okomentovat